• KDY: 11. 9. 2017 | 19:00
  • KDE: Kamenný sál Muzea Vysočiny
S nástupem rodu Habsburků na český trůn začala domácí kultura přijímat četné impulzy z celé Evropy. V polovině 16. století se v zemích Koruny české prosadila renesance a to ve všech kulturních projevech. Zlatým věkem vědy, literatury, výtvarného umění, ale především hudby se stala pro Prahu doba vlády Rudolfa II. Pověstná kapela císaře Rudolfa přišla do Prahy spolu se dvorem v roce 1583 a v Praze tak našli uplatnění umělci z celé Evropy. Díla skladatelů, kteří působili přímo v rudolfínské kapele, nebo pracovali pod jejím hudebním vlivem, tvoří osu tohoto programu.

Jak vysoká úroveň hudební kultury byla umožněna touto skvělou dvorskou kapelou, o tom nejlépe svědčí to, že po roce 1585 působil v Praze jako varhaník v mešním kostele sv. Jana vynikající slovinský skladatel a jeden z nejvýznamnějších stoupenců vrcholného stylu polymelodického, Jacobus Gallus (+1591). Gallus byl jedním z nejpozoruhodnějších a v pravdě geniálních skladatelů konce 16. století a po právu mu náleží nejrozsáhlejší část našeho programu. Z českých skladatelů, kteří dovedli těžit z úrodné půdy vyspělé kultury, lze uvést také Kryštofa Haranta z Polžic (+l621), jehož nečetné skladby se snaží držet krok s vysokou úrovní tehdejší evropské hudby, jak zaznívala v Praze. Dalším znamenitým a možná nedoceněným autorem byl skladatel, spisovatel a rektor pražské univerzity a jeden z nejslavnějších humanistických latinsky píšících básníků své doby, Jan Campanus Vodňanský.

Exkurz do doby Rudolfa II. pak doplníme o díla dnes již téměř zapomenutých skladatelů, jako byl Boleslavský, Jitčínský nebo kněz a probošt litoměřický Jan Sixt z Lebendorfu. Za pozornost jistě stojí také instrumentální dílo – tance – loutnisty Mikuláše Šmala a Joannesa Bernera.

Díla všech těchto mistrů jsou jasným a přesvědčivým dokladem toho, že rudolfínská Praha byla jedním z nejvýznamnějších středisek evropské hudby. Po smrti Rudolfově roku 1612 přesídlil jeho nástupce Matyáš do Vídně a tím byla vzata Praze dvorská kapela a s ní i důležitá podmínka zdárného vývoje hudební kultury.

Úprava a aranžmá: Martin Jakubíček

 

PROGRAM:

Anonymus: Písnička příkladná
Jan Facilis Boleslavský: Když jsi v štěstí
Domin Blažej Jitčínský: Píseň nová
Anonymus: Píseň velmi potěšená
Jan Campanus Vodňanský: Psalm XXV
Jan Campanus Vodňanský: Odarion I
Jan Campanus Vodňanský: Oda XCIV
Jan Campanus Vodňanský: Odarion XVI
Jan Campanus Vodňanský: Odarion X
Joannes Aegidius Berner von Rettenwert: Tance


Přestávka

Jan Adelf: Píseň satirická
Jacobus Handl Gallus: Orietur stella ex Iacob
Jan Sixt z Lechensfeldu: Magnificat
Mikuláš Šmal z Lebendorfu: Tance
Jacobus Handl Gallus: Si vox est, canta
Jacobus Handl Gallus: Linquo coax ranis
Jacobus Handl Gallus: Anseris est giga
Jacobus Handl Gallus: Gallus amat Venerem
Jacobus Handl Gallus: Quam gallina suum parit ovum
Anonymus: Tebe Boha vzýváme


ÚČINKUJÍ:

Czech Ensemble Baroque

Ensemble Baroque Quintet

Kamila Zbořilová – soprán
Tereza Válková – mezzosoprán
Lucie Karafiátová – alt
Jakub Kubín – tenor
Martin Vacula – bas
loutna – vla da gamba – org – cornamusa – fl 

dirigent: Roman Válek

ukázka z koncertu:

 

Patron festivalu

ADAM PLACHETKA

 

Třebíčský hudební festival

Smila Osovského 2
Třebíč
67401